Naše planeta nám stále dává najevo, že o své existenci nerozhodujeme sami. Hurikány si přehazují lidská obydlí sem a tam. Boří je, jako by to byly domečky z karet. Rozhodne-li se sopka, o níž většina z nás neměla ani tušení, že polovině kontinentu zkomplikuje život, nezbývá nic jiného než čekat, až se umoudří. A třeba ropa z podmořského vrtu navzdory snaze odborníků uniká a uniká.

Nejsme to my, kdo poroučí větru, dešti. Nic na tom nezmění fakt, že lidstvo si to mnohdy myslí.

Člověk a příroda

Pod vlivem událostí, o nichž díky tisku víme v podstatě hned poté, co se odehrají, jsou ti zodpovědnější z nás nuceni přemýšlet… O tom, jak žít v souladu s okolím. Jak s rozumem využívat a spotřebovávat to, co od přírody dostáváme. Je totiž nutné si přiznat, že my potřebujeme přírodu. Ne ona nás.

První, co napadne většinu z nás, je začít se systematickým tříděním odpadu. Nejde však jen o známý čtyřlístek – papír, umělou hmotu, železo a sklo. Snad se zamyslíme také nad tím, jestli není lepší místo osobního auta využívat k cestě do práce hromadnou dopravu.

A pokud jsme majiteli domu, v souvislosti s rostoucí spotřebou energie a krizovým hubnutím peněženky musíme přemýšlet o jeho zateplení. Místo otevření oken je vhodné vybavit radiátory termoregulačními ventily.

A oblíbený oddych ve vaně plné teplé vody je jistě hospodárnější nahradit rychlým sprchováním. Zde však aktivita jedinců většinou končí, dokonce i těch ekologicky uvědomělých.

Jednotná Evropa

Ten, kdo se chystá v nejbližší době stavět, už jistě ví o existenci průkazu energetické náročnosti budov.

Od 1. ledna 2009 musí totiž projektová dokumentace, přikládaná k ohlášení stavby nebo k žádosti o stavební povolení, obsahovat i tento průkaz, dokumentaci obytných domů sloužících k trvalému užívání nevyjímaje. Nač tento průkaz slouží? Lapidárně řečeno: K jednoduchému a transparentnímu hodnocení budovy z hlediska nároků na spotřebu energie, které bude pochopitelné i laikovi. Dá se přirovnat k energetickým štítkům, na které jsme zvyklí u domácích spotřebičů.

Není třeba rozepisovat se o tom, že náklady na energii potřebnou pro chod domácnosti tvoří v rodinném rozpočtu významnou položku. Spotřebu energie vidí většina z nás oprávněně především optikou nákladů na ohřev vody a vytápění. Průkaz energetické náročnosti budovy vychází z evropské směrnice 2002/91/ES a jako povinnost jej zavádějí v současnosti i ostatní státy Evropské unie.

Co nás čeká

V České republice musí mít průkaz (od 1. ledna loňského roku) zatím pouze nové objekty nebo budovy, které byly zásadním způsobem rekonstruovány a jejichž celková plocha přesahuje 1000 metrů čtverečních. Od roku 2012 ho však bude stát vyžadovat u všech domů a bytů, určených k prodeji nebo pronájmu. Odborníci očekávají, že nízká energetická náročnost nemovitosti bude hrát už v blízké budoucnosti významnou roli při určování ceny.

Ještě před deseti patnácti lety byste přídomek „nízkoenergetický“ hledali v odborném tisku skoro marně.

Kdo však nechce dnes zaspat moderní urbanistické a architektonické trendy, klade důraz právě na tuto okolnost.

A ten, kdo jde ještě dál, sází na domy pasivní. Však také Evropská unie připravila jednu z nejvýznamnějších změn, která se kdy ve stavebnictví odehrála: Podle směrnice o energetické náročnosti budov bude možné od roku 2020 stavět v podstatě už jen pasivní domy.

Směrnice se sice nebude vztahovat na stavby zahájené před rokem 2020, ale jak již bylo zmíněno, doba, kdy energetická náročnost objektu bude hrát prim při určování ceny, je za dveřmi.

Ve výhledu nula

A vývoj jde ještě dále. V zahraničí je možné setkat se i s pojmem„nulový dům“, pod čímž se rozumí dům s nulovou spotřebou energie. Tohoto stavu však většinou nebývá dosaženo zlepšenou tepelnou izolací, ale například instalováním větší plochy fotavoltaických panelů.

Za „nulové “ jsou považovány již domy se spotřebou tepla menší než 5 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy za rok.

Připraveno ve spolupráci s portálem www.kdechcibydlet.cz

Když se řekne úsporný dům…

- Česká státní norma č. 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností na domy nízkoenergetické a domy pasivní.

- Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je spotřeba 50 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy za rok.

- Dle této normy je pasivním domem budova s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh na metr čtvereční plochy za rok.

- Nízkou energetickou spotřebu budovy lze přitom krýt bez použití obvyklé topné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání, obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu a malého zařízení pro dohřívání vzduchu v období nízkých venkovních teplot.

- Jedním ze základních pilířů energeticky pasivních domů je dokonalé navržení a realizace takzvané vzduchotěsné obálky budovy. Zjednodušeně řečeno, čím horší je vzduchotěsnost, tím vyšší jsou tepelné ztráty.

Autor: JANA HRABĚTOVÁ

Připraveno ve spolupráci s portálem www.kdechcibydlet.cz